Zasvěcení

17. září 2008 v 14:59 | Karel Fiedler 1991

Město

Nevíš už ani přesně jak jsi se sem dostal, do tohohle Města Pravdy-Zla. Do Města v kterém každý nachází ukojení tužeb, naplnění citů, beznadějné blouznění se zde stává skutečností, takzvaná zvrácennost je řečena oproštěním se od hlouposti ...
Neexistuje tu Lež-Dobro, morální kodex, proud z kterého se nevybočuje, hraná skromnost nenasytného, pokrytecká spokojenost svobodného vězně v cele svědomí ...

Čtyři druhy lidí

Jsou zde čtyři druhy lidí - Zloději, Podvodníci, Vrazi a Nezasvěcení - říká se jim také Dosud čistí ...
Zloději jsou označeni černým Znamením nad zápěstím, Podvodníci nosí Znamení na čele a Vrazi Ti ho mají na hrdle. Nezasvěcení, Ti nemají z tohohle ohledu Znamení opravdu žádné, čímž jsou vlastně Čistí. Naopak Zasvěceným říkáme Lidé Znamení Tmy....

Pravidlo

Nejsou dány zákony ani tresty, ale každému se po skutku patřícímu Lidem Znamení Tmy, toto Znamení objeví. Nikdo už ho nesmaže ani nesmeje, ničím jiným nejde osdtranit, zbavit se ho, stává se tím Zasvěceným , od té chvíle je jedním z Lidu Znamení Tmy ...
A nikdo neunikne tomuto jedinému Pravidlu, není vyhnutí ...
Je zde vlastně ještě jedno Pravidlo splývající s Prvním. Totiž, Čistí, Ti žádná znamení nevidí ani necítí ...
Všichni vědí, že odtud nikdy neodejdou. Nikdo nikdy už nezapomene Cestu, pokud trvá jeho Já. Cestu k naplnění Smyslu - Podstaty Vzrození.

Setkání

Procházíš Tmou pod záblesky odcházející letní bouřky. Vlastně ani pořádně neprší.
Potkáváš smějící se muže. Hned ji poznáváš, strkají ji s gustem mezi sebou. Ano, je to Ona, ta co Tě včera tak vzrušila pohlazením, když jste se srazili na schodišti. Ta co měla zvonivý dívčí hlas vonící nasládlým vínem...
Teď se slyšíš jak řveš ať ji okamžitě pustí, ale vidíš jen odmítavý pohled teskných velkých očí. Pozdě, cítíš ránu v obličeji. Ano, má v očích slzy co hladí, ale Ty je už v proudu vlastní krve dál nevidíš, upadáš do rudé slepoty, do bezvědomé tmy ...

Jinak

Mihotavé světlo svíce, pohlazení co znáš, opět zvonivý hlas s vůní nasládlého vína. Kde jsou její velké oči? Ne, ještě to nejde, moc Tě to bolí. Teď Ti ale jemně tiskne ruku a tiše šeptá. Jsi prý její Milý, jeden jediný v širém vesmíru: "To Tebe tak dlouho hledám, já Tvá Tháis - můj Makedonče, zapomeň na bolest a slyš mne Zasvěcenou mimo jiné Znamením Tmy na čele.Lásko, já Ti pomůžu obejít Pravidlo. Uchráním Tě proti všem Zasvěceným. Tvé tělo to spolu s mým určitě dokáže. Po našem spojení Ti zůstane na hrdle Znamení Tmy. Ach milý, stiskni mne víc, jen se neboj, teď všichni už se budou bát Tebe. Ach, miluj mne, umírám Lásko, jsme Tvoje Smrt a Ty jsi mne zabil..."

Věčnost

Stal jsi se jedním z Nich, Vládců Temnot, Králem Světa, zabil jsi svou Smrt, Věčnost Ti leží u nohou, Tajemství Tě zavazuje, Čistí Tě neznají - jen možná tuší, Zasvěcení s Tebe mají hrůzu, tak už se směj smíchem vítěze co zná "Slávu Nepokořených" ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama